Politiku rád nemám, je to většinou nuda. Ale ne v Česku. Česká politika je plná podivuhodných překvapení a paradoxů. Například, jaký je v drtivé většině zemí rozdíl mezi pravými a levými politiky? Hloupá otázka – pravice je pro snižování daní pro podnikatele a odstraňování zbytečné regulace, levice chci podnikatele zdaňovat a regulovat, že ano?

Ale v Čechách je to naopak. Aspoň co se týče samozvané nejpravicovější parlamentní strany TOP-09 a její lídra Miroslava Kalouska. Tady je kratší seznam daňových změn, které pan Kalousek chce udělat. Ale nejprve dvě opatření, udělané ještě před Kalouskem, ale současný ministr financí je podporoval, a brání je i teď.


1. Zvýšení spotřební daně na pivo o třetinu.

Kdo prohrál? České pivovary a všichni Češi - pivo se zdražilo,spotřeba klesla, pivovary propouštějí.
Kdo vyhrál? Pivovary polské - obchodní řetězce nakupují levnější polské pivo.
Kdo zůstal na svém? Stát - výběr spotřební daně skoro se nezměnil.

2. Zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty o 8,5 až 10%.

Kdo prohrál? Čeští řidiči, dopravci a petrolejáři - benzin a nafta se zdražily, spotřeba klesla, lidi tankuji v zahraničí.
Kdo vyhrál? Polské, slovenské, rakouské a německé petrolejářské firmy.
Kdo zůstal na svém? Stát - výběr spotřební daně se skoro nezměnil, podle některých odhadu kvůli tankovaní v zahraničí stát přišel o několik miliard korun.


S těchto neúspěchu si měl ministr financí vzít ponaučení – podle všeho ale vyvodil, že pokud zvýšení daní nefunguje, je potřeba zvyšovat daně dále.

Takže plánuje:


Co se týče nepřímé daně:

1. Sjednoceni DPH na 19%.
2. Sníženi hranice obratu pro platbu DPH z 1 mil. Kč na 750 tis. Kč.

Kdo prohraje? Čeští spotřebitelé a malí podnikatelé - potraviny a jiné zboží se zdraží, mnozí malí podnikatelé (zejména s obratem mezi 750 tisíci a 1 milionem) zkrachují.
Kdo vyhraje? Polské, slovenské, rakouské a německé obchodní společnosti – Česko není velká země jako Německo nebo Francie, spousta občanů ke svému štěstí bydlí v blízkosti hranice, a v Česku je už teď skoro všechno dražší nejen než v Polsku a na Slovensku, ale i než v Sasku.
Kdo zůstane na svém? Zase stát a velké obchodní řetězce - mají mnohem víc možností jak přežít zvyšování DPH než drobní podnikatelé.


Co se týče přímé daně:

1. Zvýšeni podnikatelům daně z 15 na 19%. Říkají že toto není zvýšení protože 15% je daň z superhrubé mzdy, a 19% - jen z hrubé. Ale podnikatelé sami platí sociální a zdravotní pojištění, a žádný rozdíl mezí hrubou a superhrubou mzdu pro ně neexistuje. Teď platí 15%, později budou platit 19% s příjmu. Co znamená navýšení daně více než o čtvrtinu.
2. Zrušení slevy na poplatníka pro lidi s příjmy nad čtyřnásobkem průměrné mzdy.
3. Zavedení 30% daně z příjmu nad 90 tis. měsíčně.
4. Snížení výdajových paušálů pro živnostníky.


První bod prý bude kompenzovaný snižováním odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Ale ostatní, zejména poslední dva, které náhle napadly pana ministra v tomto týdnu, nebudou kompenzované vůbec a vypadají jako z dílny ČSSD. Sníženi výdajových paušálů nepodporují ani všichni v ČSSD. Dokonce se proti nim postavil i vůdce komunistů Vojtěch Filip.

Co se týká opatření ohledně zbytečné byrokracie - tak jediné, které znám, bylo zavedení pro zaměstnavatele povinnosti každý měsíc hlásit finančnímu úřadu informace o sražených a odvedených zálohách na daň z příjmů zaměstnanců. Před tím to museli dělat jednou ročně. Možná v Čechách se to jmenuje "odstranění byrokratických překážek" , ale v ostatním světě by se tomu říkalo jejich dvanáctinásobné zvýšení.


Kdo kvůli tím změnám prohraje? Samozřejmě živnostníci.
Kdo vyhraje? Opravdu nevím. Ledaže účetní a daňoví poradci.
Kdo zůstane na svém? Stát, který bude musit živit tisíce živnostníků, kteří kvůli zvýšení daně svou podnikatelskou činnost ukončí.


Četl jsem že výdajové paušály v Česku jsou největší v EU. Ale také jsem četl, že v Česku je skoro 1 mil. OSVČ a vice než 2 mil. podnikatelů. Malé podniky, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, jsou největším zaměstnavatelem, jejich podíl mezi všemi podniky je 95% a je to největší podíl v celé Evropě. Předpokládal bych že pravicová vláda by na to měla být pyšná. Ale ne ta česká.

Vzpomínám si, že česká vláda měla za cíl dostat konkurenceschopnost země na průměr EU. (Už dlouho mě zajímá, proč soudobí čeští politici chtějí vždy dostat zemi do průměru, nikoliv do špičky). Každopádně, teď je tento cíl už pravděpodobně zrušen jako nedosažitelný. Ale také to vypadá, že česká vláda stále chce přivést něco na evropský průměr - pokud nejde zvýšit konkurenceschopnost, tak aspoň snížit počet podnikatelů.

Přiznám se, nejsem odborník na ekonomiku. Možná že se mýlím a všechna tato opatření naplní státní pokladnu, nezpůsobí krachy podnikatelů a nezbrzdí křehký ekonomický růst. Ale každopádně pravicovou politikou by se současné vládní koalice ohánět nemusela. A TOP-09 by se nemusela nazývat pravicovou stranou. Podle svých návrhu je to typická levicová strana, trochu nalevo od KSČM. To není vůbec špatné, je to vlastně dobře - konečné je v Česku strana, která by mohla vytlačit komunisty s politického pole. Škoda jen, že je v tomto poli špatně zařazována.



A ještě jedno - v jiné zemi bych očekával, že pokud ministr financí řekne něco, co je ve zřejmém rozporu se slibem vlády nezatěžovat podnikatele, premiér se k tomu vyjádří. Buď to, že se koncepce vlády změnila nebo že žádné zvýšení daní nenastane. Ale v Česku nic takového neočekávám. Kvůli ještě jednomu zajímavému paradoxu české politiky. Jestli v jiných zemích symbolické postavy jsou královna jako v Velké Británii nebo prezident jako v Německu, v Česku, jako v jediném na světe, je symbolickou postavou premiér. Aspoň to tak vypadá.